Pětkrát čtvrt milionu

V Karolinu se zjara roku 2009 odehrála scéna v Česku do té doby téměř nevídaná. Mladý muž, bývalý student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, tu předal své alma mater dar ve výši milion korun. Úspěšný byznysmen a jeho firma se rozhodli podpořit špatně placené, leč špičkové vědce.

Od té doby uběhlo pět let a dvacet milionů. Tolik již činí suma, kterou vyplatil Karlem Janečkem založený Nadační fond na podporu vědy Neuron nejlepším mladým vědcům a rovněž zasloužilým badatelům za celoživotní dílo.

Zmnožit darovanou sumu Janečkovi postupně pomáhají další mecenáši – kolega z RSJ Libor Winkler, majitel Jablotronu Dalibor Dědek, na středečním předávání cen nejlepším z mladých českých vědců si odehrál svou premiéru další člověk z RSJ Martin Ducháček (a snad budou přibývat další). Letos se díky tomu poprvé udělovalo již v pěti kategoriích po čtvrt milionu – matematiku postupně doplnila medicína a společenské vědy (dříve ekonomie), loni se oceňované obory rozrostly o fyziku a letos o chemii.

Oficiální předání na půdě univerzity postupně přerostlo v show, důstojní vědci navlékli trika s nápisem Fandím vědě, nechyběl ani moderátor-komik a letošním místem konání – Národně technickou knihovnou – dokonce prolétl nad hlavami obecenstva opravdový dron. Organizátoři se, jak vidno, snaží sdělit veřejnosti, že věda není nuda.

Nesnáším, a věřím, že vědci také nadskakují, když se popové hvězdy v rozhovorech „chlubí“ tím, jak ve škole nenáviděly matematiku a jak fyzika tedy opravdu není nic pro ně. Jejich neznalost jako by byla nějakou ctností, nikoli nedostatkem. Ve středu však oceněné vědce zpovídali právě takovíto vědou nepolíbení laici, televizní moderátorka, herci, komik, sportovní šampion. Měla to být asi hlavně legrace, ale pro zúčastěné vědce z tohoto setkání dvou světů mohlo vyplynout zajímavé a názorné poučení: obsah dnešního výzkumu je pro normální smrtelníky opravdu hodně složitý.

Kupříkladu Petr Svoboda (cena za medicínu) zkoumá tzv. RNA interferenci. Při tomto nedávno objeveném procesu napadený organismus reguluje ve virech přepis genů. Stručněji řečeno uspává geny ve virech a tím protivníka likviduje. Tento způsob boje však využívají ze savců pouze myši. Právě na nich se snaží doktor Svoboda objasnit, jak u těchto hlodavců RNA interference funguje. Pokud se to podaří zjistit, mohou poznatky z výzkumu posloužit pro vývoj léků, kterými by se například rýma nevyléčila za týden, ale během několika hodin.

Chtějí-li vědci získat podporu veřejnosti, musí být ochotni a schopni vysvětlit i jí, co vlastně v laboratoři dělají. Celebrity ze světa sportu a umění, které vědce zpovídaly, evidentně alespoň zhruba pochopily předmět jejich bádání. A navíc si odnesly ještě jeden poznatek – že i vědci dovedou být ve svých odpovědích vtipní.

Ceny si letos odnesli Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (medicína), David Krejčiřík z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (matematika), Gabriel Törok ze Slezské univerzity v Opavě (fyzika), Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty UK (chemie) a historik Jakub Rákosník (společenské vědy). Cenu Prima ZOOM Neuron za nejlepší vědecké video plus odměnu sto tisíc korun získal Petr Jan Juračka. Máte-li čtyři minuty času, pusťte si vítězná Tajemná efipia. A na našich stránkách si k témuž tématu můžete přečíst článek Adama Petruska Ekologie vzkříšení: evoluční stroj času. Efipiím a jejich významu pro studium historie vodních ekosystémů se věnuje druhá polovina textu.

Titulní foto: Nadační fond Neuron

Print Friendly